V historii obce byly vždy významnými událostmi rozsáhlé a ničivé požáry, které velmi sužovaly její obyvatele. Nejstaršími formami jejich hašení, mimo polévání vodou, bylo vlastně bourání a strhávání zasažených částí objektů. Při hašení byly používány trhací háky, dlouhé žebříky, různé sekery, džbery a sudy. Panské úřady nařizovaly, aby obce stavěly na veřejné návsi šopy k uložení připraveného hasičského nářadí tj. dlouhé žebře, železné háky, plátěné koše a dřevěné bečky na vodu. Dále měly být ustanovovány noční hlídky – hlásní, kteří měli přikázáno troubit na roh každou hodinu, popř. oznamovat nebezpečí vzniklého požáru zvoněním.

V roce 1714 si Týnští občané pořídili zvon zavěšený na dřevěné zvonici. V roce 1856 vypukl požár na Novosadech a při prudkém větru vyhořela téměř celá dědina. Proto v roce 1869 rozhodli obecní radní o postavení šopy pro hasičské náčiní proti ohni. V roce 1883 daroval pan A. Haas, z pivovaru, dřevěnou bečku na vodu, pro kterou obec zakoupila vůz.

V roce 1880 bylo vydáno nařízení pro obce nad 100 domovních čísel k ustanovování hasičských sborů. V roce 1895 bylo v obci již 124 domů s převládající krytinou doškovou. Stále naléhavější byla potřeba obyvatel obce ve společné, účinné obraně a ochraně před ničivým živlem a jeho následky.

Prvním krokem k vytvoření organizované obrany byl návrh stanov „Dobrovolné hasičské jednoty v Týně“, který vypracoval nadučitel místní školy, v srpnu 1895 a zaslal c. k. Okresnímu hejtmanství v Hranicích ke schválení. Výnosem č. 31007 c.k. Moravského místodržitelství v Brně byly dne 28. srpna 1895 stanovy schváleny. Myšlenka založení samostatného hasičského sboru měla mezi obyvateli obce velký ohlas, a proto na počátku existence sboru bylo zaevidováno 39 členů aktivních (z toho 6 členů z nedalekého Lipníka, kde tehdy nebyl český hasičský sbor) a 32 členů přispívajících. Aktivní členové hasičského sboru byli v tehdejších evidenčních seznamech vedeni podle své odbornosti v zařazení ve sboru s názvy: lezec, stříkačník, ochránce, trubač, zbrojmistr, vzdělavatel, pokladník, popřípadě i s hodností podčetař, četař, podvelitel, velitel, náčelník, jednatel, starosta.

Založení sboru je datováno 1. srpna 1895. Týnskému hasičskému sboru byla darována celkem částka 1 536,70 K na zakoupení hasičského nářadí a výstroje od přispívajících členů, pojišťoven, záložen, divadelních ochotníků, starosty obce i významných osobností (kněžna Hatzfeldová z Lipníka, kancelář císaře Frant. Josefa I i arcibiskup olomoucký). U firmy R. A. Smékal Čechy na Hané byla objednána ruční koněspřežná stříkačka a další hasičské nářadí a výzbroj za 3 320 K. Také byly pořízeny pracovní obleky za 250 K. Dobrovolná hasičská jednota v Týně byla organizačně začleněna do XXII. Župy hranického politického okresu. V duchu svobody a rovnosti je voleno pro členy sboru oslovení „bratr – sestra“. 28. září 1985 probíhalo první zkušební cvičení s novou stříkačkou. Na náklady obce bylo postaveno hasičské skladiště, na místě dřívější šopy. Dne 7. června 1896 se konala slavnost svěcení nové stříkačky na nádvoří pivovaru spojena s výletem na Helfštýn za účasti 9. Hasičských sborů z nejbližšího okolí.

Patron všech hasičů sv. Florian, vyzýván jako ochránce proti ohni a povodním